Cesta po Jižní Americe (Chile, Bolívie, Argentina)

Spolu s mojí rodinou tvoříme tým cestovatelů už nějaký pátek. Již od mala jsme díky rodičům měli tu čest navštívit různé kouty světa. Naše nejmladší cesta směřovala až do daleké Jižní Ameriky. V půlce prosince 2019 začala a měla trvání celých 30 dnů.

Naše první cílové místo bylo hlavní město Chile, Santiago. Již na letišti jsme zjistili, že jsme zavítali do úplně jiného světa. Jako rozmazlení Evropané jsme byli překvapeni bezpečnostní ochrankou v podobě psů na pásech pro zavazadla. Santiago má dvě tváře, první je moderní vystavěná část připomínající velká města v USA a druhá jsou slamy okolo silnic a obydlí ve vyschlé řece. Rozdíly mezi třídami jsou na první pohled zcela viditelné. Také jsme se omylem stali svědky probíhající demonstrace.

Hned další den jsme přeletěli na jih Chile, nazývající se Patagonie. Zde, nebylo po městě ani obyvatelstvu ani stopy. Malé letiště, jedna silnice a malé městečko byly jediný znaky civilizace. Na druhou stranu jsme viděli neuvěřitelně krásnou přírodu v podobě průzračných jezer, lesů, pralesů a ledovců. Patagonie je jedinečná svým počasím, ráno vstanete máte 16 stupňů a sluníčko, ale za hodinu vám začne sněžit a foukat. Počasí se mění každou hodinou. Je nutno zmínit, že jsme naši cestu podnikli v době tamějšího léta.

Krásy Patagonie


Další zastávkou v Chile se stala poušť Atacama, na hranicích s Bolívií. Po jednom dni stráveném v městečku San Pedro a cestě na čtyřkolkách skrz poušť, jsme přejeli do Bolívie. Hraniční kontrolu tvoří malá budka, kde se všichni musí samostatně nahlásit s pasem. Po dlouhé celní kontrole si nás vyzvedli dvě auta spolu s řidiči, protože tato část Bolívie nedovoluje turistům se pohybovat samotným z důvodu neexistence silnic. Dva řidiči a guide se nás ujmuli na celé 4 dny strávené v Bolívii. Tento čas byl velice náročný, protože jsme celou dobu byli v průměru 4000 metrů nad mořem, na co nikdo z nás nebyl zvyklý. Vzdálenosti od městečka k městečku jsou třeba 7 hodin cesty a často se ani o řádné městečko nejedná. Většinou to bylo pár nedostavených baráčků z cihel, kde ženy prali prádlo v řece. Navzdory těžkým podmínkám, nám Bolívie nabídla neuvěřitelnou přírodu. Autem jsme projeli část 10000 km solné plochy, kde se uprostřed nacházel ostrov tvořený obrovskými kaktusy. Dále jsme díky guidům navštívili několik lagun, ve kterých jsou zabydlení plameňáci.

Po náročné cestě v Bolívii nás čekala návštěva Velikonočního Ostrova, který je součástí Chile. Velikonoční ostrov byl nádherný. Projeli jsme si ho celý půjčenými auty. Viděli jsme veškeré sochy, které jsou poznávacím objektem tohoto známého ostrova. Navštívili jsme i nádherné pláže, vykoupali se v moři a vlezli do jeskyň. Na ostrově jsme strávili i silvestrovský večer. Na hlavní pláži proběhl i lokální ohňostroj pro celý ostrov.

Velikonoční ostrovy

Po Silvestru nás čekal let tentokrát na úplný jih Chile, kde jsme nasedli na loď. Čekala nás 4 denní plavba lodí z Chile do Argentiny. Plavba lodí byl skvělý zážitek, každý den si pro nás posádka připravila různé výlety v krajinách, kam se jinak člověk nepodívá. Viděli jsme znovu krásné ledovce a přírodu. Měli jsme tu čest i vidět tučňáky v jejich prostředí. Také jsme se lodí dostali na nejjižnější místo světa, Cabo de Hornos, které leží cca 500km od Antarktidy.

V Argentině jsme strávili poslední dny naší cesty. Nejprve jsme zůstali na jihu ve městě El Chaltén. El Chaltén je městečko vyhledávané lezci, obklopené horami. Část mé rodiny si zkusila vylézt pár boulderů. Poté jsme přeletěli do naši poslední destinace a to do hlavního města Buenos Aires. Město je velice moderní a čisté, ale také velice mladé. Po ukázce města jsme se dozvěděli, že jejich nejstarší kostel je starý asi jako dům mé babičky (cca 100 let), tím jsme zjistili že žádné staré památky se ve městě nenachází. V Buenos Aires jsme navštívili typickou Tango show. Samozřejmě jsme si vyzkoušeli argentinský steak, kterému se nedalo nic vytknout.

Jižní Amerika disponuje nejen nádhernou přírodou, kterou v Evropě nenajdeme, ale také například výborným vínem. Také bych chtěla zmínit, že pro návštěvu těchto částí Jižní Ameriky je nutné mít minimálně základní znalosti španělštiny. Převážně nikdo neuměl anglicky a většinou asi ani nesnažili. Ještě, že jsem se semestr před cestou, základy španělštiny měla možnost na VŠE naučit.


Veškeré fotky jsem fotila na IPhone 11 PRO, který fotí opravdu skvěle. Zakoupit si ho můžete na Alze a pro slevu využít náš SLEVOVÝ KÓD.